BIBLICKÉ Základy Dodatek 1: Souhrn základní Biblické nauky | 2: Náš postoj k tomu, jak se poučit o Biblické pravdě | 3: Blízkost Kristova návratu |
Dodatek 3: Blízkost Kristova návratuKristova slova z Mt 24,36 ozřejmují, že nebudeme nikdy znát přesný čas jeho druhého příchodu. „O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám“ (srovnej Skutky 1,7). Když se však učedníci zeptali Ježíše, „jaké bude znamení tvého příchodu?“ (Mt 24,3), neodpověděl jim, že na jejich otázku nelze odpovědět. Naopak – pověděl jim o znameních, která budou na světě ke spatření těsně před jeho návratem. Ježíš jim to řekl, protože chtěl, aby generace žijící těsně před jeho příchodem byla schopna zřetelně rozpoznat, že žije skutečně v „posledních dnech“. Existuje dobrý důvod doufat a věřit, že jsme to my, kdo žijeme v těchto posledních dnech. Znamení Kristova příchodu V Mt 24 a L 21 hovořil Ježíš o čase, kdy:
Pravdou je, že svět byl vždy zahrnut stále se zvětšujícími problémy tohoto typu. Ježíš si byl evidentně vědom této skutečnosti; je proto na místě domnívat se, že hovořil o čase, kdy tyto problémy dosáhnou takového stupně, že bude hrozit zničení celé planety. Pro všechny pečlivé pozorovatele světových událostí je nepochybné, že onou dobou je právě současnost. Neuvěřitelný optimismus vyvěrající z lidské přirozenosti a neochota postavit se čelem a realisticky k našemu postavení nám ztěžuje uznat realitu toho všeho. Následující důkazy jsou jen zlomkem z těch, které jsou k dispozici; přesvědčivě však ukazují, jak se nyní naplňují Kristova slova: 1. Téměř na každém kontinentu se dnes vyskytuje stálý proud šarlatánů a charismatických vůdců, kteří kráčejí v čele svých přívrženců. 2. Následující statistika ukazuje, jak dramaticky narůstá problém války – navzdory nebývalému lidskému úsilí mít věci pod kontrolou:
3. Problém masového rozšíření hladu a nemocí je nám všem rovněž dobře znám. AIDS je zdaleka nejrozšířenější celosvětovou epidemií, již svět poznal. Hrozí dramaticky zredukovat světovou populaci v dlouhodobém horizontu. Vedle Kristových slov v Mt 24 a L 21 je i několik dalších pasáží, které spojují zemětřesení s návratem Krista: Iz 2,19-22; Ez 38,20; Jóel 3,16; Ag 2,7; Za 14,3-4. 4. Zmenšení důrazu na fundamentální důležitost sledování Bible při hledání pravdivé doktríny vyústilo v masový odklon od biblické pravdy. Filosofie lidské jednoty za každou cenu, která se nyní rozšiřuje ve společnosti, urychlila tento proces. 5. Šířící se únik před skutečností, který je k vidění v každé moderní společnosti, je dostatečným potvrzením lidského strachu z budoucnosti. Vědci, ekonomové i ekologové – ti všichni se shodují, že svět nemůže pokračovat v dosavadním směřování. Vyčerpání a narušení přírodních zdrojů, znečištění vzduchu, moří a ozónové vrstvy – to vše ve spojení s hrozbami epidemií a nukleárního zničení směřuje k blízké destrukci soudobého světa. Bůh však slíbil, že toto vše nikdy nenastane. K dodržení tohoto slibu musí tedy brzy poslat Ježíše, aby dramatickým způsobem proměnil tuto planetu zřízením království Božího na zemi. Opětovné oživení Izraele Ježíš korunoval svůj seznam znamení jasným prohlášením: „A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou“ (L 21,27). Následující verš přináší povzbuzení pouze těm, kteří jsou pokřtěni a mají před Bohem dobré svědomí: „Když se toto začne dít /tj. nyní!/, napřimte se a zdvihněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko“ (L 21,28). Ježíš poté završil tato proroctví o svém druhém příchodu přídavkem v podobě podobenství o fíkovníku: „Podívejte se na fíkovník nebo na jiný strom: Když se už zelenají, sami víte, že léto je blízko. Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že je blízko království Boží /tudíž i Kristův druhý příchod/. Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všechno stane“ (L 21,29-32). Z pozorování pučících rostlin míváme na jaře intuitivní pocit, že přichází léto či změna ročního období; stejně je tomu, když se začne zelenat „fíkovník“ – měli bychom si být podobným způsobem vědomi, že naše generace uvidí druhý příchod. Fíkovník je biblickým symbolem izraelského národa (Jl 1,7; Oz 9,10; Jr 24,2 a srovnej i Ez 36,8). Toto zvláštní znamení Kristova příchodu proto odkazuje na oživení („vypučení“) Izraele, ke kterému nějakým způsobem dojde. V tomto kontextu mají nepochybně svůj význam dramatické události, spojené s růstem Izraele od jeho znovuzřízení roku 1948. Bůh zasáhne do světových událostí a sešle Ježíše Krista opět zpět na zem. „Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet,“ řekli andělé učedníkům, když stáli na Olivové hoře a upřeně se dívali na Pána, který byl vzat vzhůru (Skutky 1,9-12). Budoucí invaze do Izraele Mnoho biblických proroctví popisuje velkou invazi do Izraele, která nastane blízko času Kristova návratu. Žalm 83 popisuje, jak se národy obklopující Izrael spojí proti němu, prohlašujíce: „Pojďme a vyhlaďme je, ať národem nejsou, ať se nikdy jména Izraele ani nevzpomene… Zaberme si Boží nivy!“ (Ž 83,5+13). Povšimněte si, že tato pozdější invaze do Izraele musí přijít, když je Izrael národem. Jeho současná obnova jakožto národa je proto nutným úvodem k této velké poslední invazi na tento národ. Studenti Bible předvídali obnovu izraelského národa mnoho let předtím, než nastala (např. John Thomas v knize Elpis Israel, která je k dispozici u vydavatele). Postoj útočníků z Žalmu 83 odpovídá přesně postojům Arabů, dnešních izraelských sousedů. Ti stále vyhlašují svoji nesmiřitelnou nenávist a požadují pro sebe Jeruzalém jako svaté islámské město. Žalm pokračuje popisem, jak bud invaze ukončena dramatickým Božím zásahem a ustavením jeho celosvětového království (Ž 83,13-18). Mnoho dalších proroctví popisuje stejný sled událostí. Invaze arabských nepřátel do Izraele zatáhne „všechny národy“ do celosvětového konfliktu. Zvláštní zmínka je v bibli učiněna o mocném útočníkovi, který napadne Izrael ze severu. Následkem pak bude Boží intervence v podobě Kristova návratu a zřízení Království (např. Ezechiel 38-40 a Daniel 11,40-45). Hlubší studium proroctví tohoto typu tvoří důležitou část našeho duchovního růstu v období po křtu. Zacharjáš 14,2-4 patří mezi nimi k nejvýraznějším: „Shromáždím k Jeruzalému do boje všechny pronárody. Město bude dobyto /srovnej L 21,24/, domy vypleněny, ženy zhanobeny… Hospodin vytáhne a bude bojovat proti oněm pronárodům, jako bojoval kdysi v den bitvy /tj. zasáhne zázračným způsobem do světových událostí stejně jako to již učinil dříve/. V onen den stanou jeho nohy na hoře Olivové, ležící na východ od Jeruzaléma.“ Tato velká invaze do Izraele může nyní nastat v libovolném okamžiku, což je dáno stupňující se rychlostí válečných i politických akcí. Není dobré si myslit, že budeme v reakci na evangelium čekat až do invaze; musíme si připomínat Pavlova slova: „Až budou říkat ,je pokoj, nic nehrozí‘, tu je náhle přepadne zhouba…“(1 Te 5,3). Nikdy nebudeme schopni přesně určit, kdy se Kristus vrátí; víme pouze, že je to spojeno s invazí do Izraele ze severu a že tento atak pravděpodobně nastane brzy. Možná, že budou ještě předcházet jiné útoky než ty, o kterých jsme uvažovali na základě proroctví; studenti Bible budou však vždy pozorně sledovat vývoj v Izraeli. Víme, že Bůh nakonec zasáhne a že Kristovy nohy stanou na hoře Olivové. Právě z této hory byl vzat na nebe a na tuto horu se také vrátí. „Tento Ježíš, který byl od vás vzat vzhůru do nebe, přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet do nebe,“ řekli andělé učedníkům stojícím na oné hoře a sledujícím stoupajícího Pána (Skutky 1,9-12). Při našem hodnocení, jak blízko je Kristův návrat, musíme usilovat o určitou vyváženost našich soudů. Proroctví o světových událostech v časech blízko jeho návratu slouží zejména ke stvrzení víry těch, kteří se již připoutali křtem ke Kristovi. Avšak zřejmý vztah mezi současnou světovou situací a proroctvími musí být nepochybně fascinující i pro ty, kdož se na tento krok teprve chystají, a podpírá víru ve spolehlivost Božích slov. Naše služba Bohu nesmí být motivována pocitem strachu z blízkosti druhého příchodu. Pouze ti, kdo skutečně „s láskou vyhlížejí jeho příchod“ (2 Tm 4,8), obdrží odměnu. Naléhavost našeho postavení, kdy žijeme zjevně na předělu věků a lidského osudu, by se nám však neměla přestat připomínat každý den, který prožíváme. Potěšení ze studia biblických proroctví vždy tvořilo nemalou část života Christadelfiánů. Další práce o proroctvích jsou k dispozici na adrese:
|