Dodatek 1: Souhrn základní Biblické nauky

1. BŮH

1. Existuje osobní bytost zvaná Bůh,

2. s povahou, jež je dokonalou směsicí spravedlnosti a milosti,

3. mající skutečnou a osobní existenci,

4. jejíž podobu zosobňujeme.

5. Andělé jsou jeho poslové,

6. kteří nemohou hřešit a

7. sdílejí Boží přirozenost.

8. Křesťanskou nadějí je obdržet Boží přirozenost v tělesné podobě při Kristově návratu.

   
   

2. DUCH BOŽÍ

1. Duch Boží poukazuje na jeho moc, dech a mysl,

2. skrze něž všeho dosahuje

3. a je všude přítomen.

4. Duch svatý odkazuje k této moci, použité k dosažení určitých cílů.

5. V různých obdobích minulosti obdrželi lidé zázračné dary tohoto Ducha.

6. V současnosti nejsou však k dispozici

7. a Boží moc se nám zjevuje skrze jeho slova.

8. Duch svatý nenutí lidi k tomu, aby se stali duchovními proti své vlastní vůli.

9. Bible byla kompletně inspirována Božím Duchem.

10. Bible je naší jedinou autoritou v našem vztahu k Bohu.

    
    

3. BOŽÍ ZASLÍBENÍ

1. Evangelium bylo zvěstováno v podobě slibů, učiněných židovským (pra)otcům.

2. Símě ženy z Gn 3,15 poukazuje na Krista, který byl dočasně „poraněn“ hříchem, semenem hada.

3. Planeta Země nebude nikdy zničena, aby mohla být naplněna Boží zaslíbení.

4. Abrahamovo a Davidovo semeno (potomek) je Kristus;

5. můžeme být jeho součástí vírou a křtem,

6. takže tato zaslíbení se týkají i pravých věřících.

   
   

4. BŮH A SMRT

1. Svou přirozeností je člověk smrtelný, se sklonem k hříchu

2. a postižený za Adamův hřích.

3. Tuto lidskou přirozenost měl i Kristus.

4. Duše odkazuje na „nás“, naše tělo i myšlení, tedy na osobu jako takovou.

5. Duch odkazuje na naši životní sílu/dech a povahu.

6. Smrt je stav nevědomí.

7. Při Kristově návratu dojde k tělesnému vzkříšení pouze těch, kteří slyšeli pravé evangelium, a mohou tedy skládat účty ze své odezvy na něj.

8. Znalost a ocenění Božích slov bude základem soudu.

9. Nesmrtelnost bude přidělována soudnou stolicí.

10. Trestem hříšníků, majících odpovědnost, bude věčná smrt.

11. „Peklo" poukazuje na hrob.

12. „Gehenna“ byla územím vně Jeruzaléma, kde byly páleny odpadky i těla zločinců.

    
    

5. KRÁLOVSTVÍ BOŽÍ

1. Izraelský lid tvořil Boží království už v minulosti.

2. Nyní již netrvá, ale bude znovu zřízeno při Kristově návratu

3. v podobě celosvětového Království na zemi pod Kristovou vládou a v zájmu Boha.

4. Prvních 1000 let („Milénium“) tohoto Království spatří praví věřící všech věků, vládnoucí nad obyčejnými smrtelnými lidmi, kteří budou naživu při Kristově návratu.

5. Politicky tedy není Království nyní ustaveno.

6. Spíše než našimi skutky jsme spaseni milostí skrze naši víru.

   
   

6. BŮH A ZLO

1. Slovo „ďábel“ znamená „falešný žalobce“, či „pomlouvač“.

2. Slovo „satan" znamená „protivník"

3. a může poukazovat na lidi dobré i zlé.

4. Obrazně mohou ďábel a satan odkazovat na hřích a tělo.

5. Had v Edenu byl skutečným zvířetem;

6. záznam stvoření i pádu člověka v knize Genesis by měl být chápán spíše doslovně než symbolicky.

7. „Démoni“ jako hříšní duchové, zesnulí duchové či síly hříchu neexistují.

8. Kristus „vyhánějící démony“ znamená, že léčil nemoci.

9. Lucifer není hříšným andělem.

10. Bůh je všemocný; nedělí se o svou moc s žádnou hříšnou bytostí, která by byla v opozici k jeho záměrům.

11. Strasti v životě věřícího pocházejí od Boha jako první příčiny, a nejsou výsledkem „smůly“, či působení hříšné bytosti, zvané „ďábel“.

    
    

7. JEŽÍŠ KRISTUS

1. „Trojice“ – jak je široce chápaná v křesťanstvu – je doktrínou, jež není obsažena v Bibli.

2. Kristus se narodil panně Marii,

3. jež byla obyčejnou ženou s lidskou přirozeností.

4. Ježíš měl lidskou přirozenost,

5. avšak dokonalou a bezhříšnou povahu.

6. Ježíš zemřel jako dokonalá oběť hříchu ze své vlastní svobodné vůle.

7. Ježíš byl vzkříšen po své smrti na kříži.

8. Ježíš neexistoval v tělesné podobě před svým narozením;

9. byl však od počátku v Boží mysli/účelu.

10. Ježíš zemřel jako oběť za naše hříchy,

11. aby dosáhl spásy pro nás i pro sebe.

12. Ježíš zemřel jako náš zástupce (reprezentant),

13. nikoli coby náhrada za nás, v což věří většina křesťanů.

14. Mojžíšův zákon skončil Kristovou smrtí,

15. proto jej nemusíme nyní zachovávat, a to včetně sabatu /„dne odpočinku“/.

    
    

8. KŘEST

1. Bez křtu nemůže být žádná naděje ve spasení;

2. víra a křest nám dovolují mít podíl na zaslíbeních daných Abrahamovi.

3. Křest je na odpuštění hříchů.

4. Křest je prováděn úplným ponořením do vody

5. dospělých lidí, kteří znají evangelium.

6. Ti, kteří byli ponořeni bez plného pochopení pravého evangelia, musí být pokřtěni znovu, správným způsobem.

7. Pochopení pravého evangelia se vyžaduje, aby mohl být křest platný.

   
   

9. ŽIVOT V KRISTU

1. Po křtu se musí věřící snažit být oddělen od způsobů a cest tohoto hříšného světa

2. a rozvíjet kristovské povahové rysy.

3. Účast na zaměstnáních či zábavách, které by nás vedly k nedodržování Božích přikázání, není slučitelná s opravdovým křesťanským životem.

4. Pokřtění věřící by se měli setkávat a mít společenství jeden s druhým, kdykoli a kdekoli je to v jejich lidských silách.

5. Pokřtění věřící by měli pravidelně lámat chléb a pít víno na památku Kristovy oběti.

6. Pro pokřtěné věřící je také nutná pravidelná modlitba a čtení Bible.

7. Pokřtěný věřící má společenství jen s těmi, kteří zastávají pravdivé učení a snaží se je přenést do života.

8. Proto ti, kteří přestávají věřit či praktikovat Pravdu, přestávají být ve společenství pravých věřících.

Pozn. : Vyznání oné jediné víry, které používají Christadelfiáni po celém světě již více než 100 let, je k dispozici na adrese:

• v angličtině